„Ztráta psa bolí tak jako ztráta člověka“: vědci popsali, proč lidé  to cítí

Pes vás vnímá podobně, jako dítě svého rodiče

.

Pouto, které je nastaveno mezi člověkem a psem, je opravdu upřímné. Jedním z aspektů tohoto pouta je takzvaný „základní efekt bezpečí“, který mají i děti se svými rodiči.

Rodiče jsou tím bezpečným místem a vzbuzují pocit pohodlí, lásky a důvěry.

.

S odchodem psa neztratíte pouze jeho, ale také jeho důvěru, oddanost a lásku, což může být opravdu těžké. Spolu s jeho smrtí přichází i významná změna ve vašem životě. Žádné ranní procházky, hry v parku nebo večerní mazlení.

Jak se se smrtí psa smířit a jak na to reaguje okolí? Pokračujte na následující stranu.

Nebojte se truchlit

.

Váš život může najednou vypadat prázdný, obzvláště v případě, že pro vás byl váš pes opravdu tím nejlepším přítelem.

Představa, že už se s ním nikdy nepomazlíte nebo nepůjdete na procházku, je hrozná. A hodně podobně se cítíme i při ztrátě člověka.

Člověka pak dokáže rozčílit, když mu někdo řekne věty typu „vždyť to byl jen pes“ nebo „je čas se pohnout dál, kup si dalšího.“ Pro vás to přeci nikdy nebyl „jen pes“.

.

Další věcí je to, že při ztrátě člověka je vám automaticky oporou rodina, přátelé, existují i různé podpůrné skupiny a podobně. Pokud byste ale něco takového vyžadovali i po ztrátě psa, nejspíš by si plno lidí ťukalo na čelo.

Téměř nikdo také nepochopí, když si budete chtít vzít volno v práci a prostě nějakou chvíli truchlit.

Ale určitě se mezi vašimi přáteli najdou i takoví přátelé, kteří si prošli něčím podobným a plně vám porozumí. Vyhledejte jejich společnost, popovídejte si o tom a nebojte se truchlit.

Pes je opravdový přítel, jehož odchod nelze jen tak přejít.