„Roďte dřív a víc!“ – nabádá Babiš Češky. Mladým matkám hrozí chudoba, varuje expertka

Plodnost klesá a věk prvního porodu stoupá. Premiér a čtyřnásobný otec Andrej Babiš (ANO) tak bije na poplach a vybízí ženy k tomu, aby rodily dříve a více potomků.

Podle odborníků by ale chtělo záměr podpořit i reálnými činy, jak uvádí třeba Hana Stelzerová z České ženské lobby (ČZL). Mladé maminky stát totiž podle ní příliš nemotivuje, například studentky vesměs nedosáhnou na mateřskou. To potvrzuje i Radka (29), která měla první dítě už během vysoké školy. „Nejsem zvyklá se spoléhat na pomoc státu, ale být úplně sama, nevím, co bych dělala, svěřila se pro Blesk Zprávy.

Premiér Andrej Babiš dal začátkem února ženám jasné „instrukce“ – měly by prý rodit dříve a více.

„Potřebujeme zvýšit porodnost, ne 1,7 dítěte na ženu, ale 2,1. Potřebujeme, aby ženy rodily v pětadvaceti, ne ve třiceti, i ze zdravotních důvodů,“ řekl pro Lidové noviny.

.

Experti ovšem upozorňují, že pro mladé maminky nemá tuzemsko ideálně nastavené podmínky.

„Pro samotné ženy je ohrožující zakládat rodinu v příliš brzkém věku, neb následně čelí riziku chudoby. Návrat na trh práce bez dostatečné praxe s dětmi je v současném nastavení společnosti značně prekérní, vyjádřila se pro Blesk Zprávy Hana Stelzerová z České ženské lobby (ČZL) s tím, že jsou maminky často závislé na příjmech partnera.

.

„Při 50% rozvodovosti to staví ženy do velmi nerovného postavení,“ míní expertka.

Právě finanční nestability se obává většina mladých párů.

Ze studií i praxe vyplývá, že dostupnost péče o děti – finanční i fyzická, hraje významnou roli při plánování rodičovství a rozhodování, kolik dětí rodina má,“ přiblížila Stelzerová. Dodává také, že by stát měl zajistit podmínky pro sladění osobního i pracovního života.

Dítě při studiu? Finanční zádrhel

Zákony nejsou mnohdy příliš vstřícné ani vůči studentkám, ty například nemívají nárok na mateřskou. Takovou zkušenost udělala i Radka (29), která porodila dceru již během studia vysoké školy.

.

Na peněžní pomoc v mateřství (PMM) má totiž nárok pouze ten, kdo už úspěšně absolvoval střední odbornou, vyšší odbornou a vysokou školu, která je braná jako příprava na budoucí povolání, a pak nastoupil do práce. Další možností, jak mít nárok na PPM, je pak práce během studií.

Dítě jsem chtěla brzy, ale zároveň jsem chtěla i studovat a cestovat. Asi jsem taková povaha – chci zvládnout všechno. I to, co si okolí myslí, že je bláznivé nebo přinejmenším těžké. I já si myslím, že by holky měly mít děti brzy nebo alespoň dřív než ve 30.

Jestli to bylo těžké? Bylo, protože jsem s malou od dvou let byla sama. Ale nezměnila bych nic. Ani den,“ zmínila žena s tím, že mateřskou nedostala a na rodičovskou musela čekat po porodu tři měsíce.

Radka měla ale prý štěstí, protože otec její dcery Báry se o malou vždy finančně staral a na začátku obě dobře zabezpečil. Pomohli někdy i rodiče.

„Byla jsem zvyklá si od 17 vydělávat sama. Nejsem zvyklá se na pomoc státu moc spoléhat. Ale jako být sama, tak to vůbec nevím, co bych dělala, bylo by to hrozný. Maminka samoživitelka se musí otáčet,“ zdůraznila.

.

Chválí ale možnost čerpat rodičovskou zrychleně a fakt, že je u staršího dítěte možnost dát ho na pár dnů do školky a na půl úvazku začít pracovat.

„Existují i příspěvky na bydlení. Mluvím ale z pohledu maminky, která má vysokou školu a kontakty z minulosti a také štěstí na šéfa, který mi vychází vstříc. Maminky s nižším vzděláním na malém městě jsou na tom asi s možnostmi podstatně hůře, upřesnila Radka a dodala, že za velký problém považuje vysoké nájmy.

Pozitivně naopak vnímala podporu Vysoké školy ekonomické, která jí vesměs vyšla vstříc.

Babičky pak při studiu hlídaly, škola mi vyšla vstříc a Barču jsem si na zkoušky mohla brát s sebou nebo mi ulevili od povinných exkurzí a některých cvičení. Chtěla bych v tomhle VŠE vyzdvihnout. Vše je o lidech a až na jednu profesorku mi všichni fandili,“

zavzpomínala mladá maminka a všem dívkám toužícím po dítěti poradila, aby se hlavně nebály a věřily si.

Se stoupajícím věkem se kupí zdravotní potíže.

Radka je nicméně v Česku spíše výjimkou. Věk podle statistik skutečně stoupá a porody po 30. roce jsou běžné.

Tak tomu bývalo ale i v historii, kdy ženy rodily, dokud mohly – tedy například i po 40. roce. Prvorodičky se v tuzemsku pohybují kolem 28 let, čímž se nevychylují od jiných evropských zemí.

Přednosta gynekologického oddělení FN Brno Pavel Ventruba pro Blesk Zprávy uvedl, že stanovit přesně ideální věk pro početí dítěte není tak jednoduché.

.

Ví se, že se stoupajícími léty klesá plodnost a naopak roste riziko obtíží. K optimálním podmínkám se ovšem řadí i sociální a finanční zajištění.

„V rámci společenských a sociálních povinností je dneska ten věk asi 28, u ženy nad 30 let je pak vhodné dítě zvažovat. Narůstají onemocnění, které nazýváme civilizačními chorobami. Patří tam poruchy plodnosti, imunitní vlivy, endometrióza a další věci. Také sem řadíme cukrovku a astma,“

řekl Blesk Zprávám.

Odborník dodal, že i ve zdravotnictví ale ženy těhotenství mnohdy odkládají.

„Konkrétně ve zdravotnictví vídáme mladá, pětadvacetiletá děvčata, které si po ukončení studia chtějí dodělat specializační přípravu a něco si napracovat,“ připustil Ventruba.